Festival Zcestomítání 2015

So 28/11/2015 13:00, Kino Dlabačov Facebook

Švýcarské Alpy od zimy do léta

13:30—14:30 — Jirka Vackář
Zobrazit anotaci ↓

Během půlroční stáže ve Švýcarsku jsem velkou část víkendů strávil v Alpách. Na sněžnicích jsem zažil mlhu, že by se dala krájet, i výhledy jako ze střechy světa. Při spaní na sněhu pod Matterhornem jsem viděl hvězdy jako nikde jinde. V Bernských Alpách jsme přelezli opravdové ferratové lahůdky. Při bloudění ve skalách Calandy mě zachránil kamzík. Spluli jsme pár nádherných divokých řek. A bylo spoustu dalších zážitků, ale na Zcestomítání budu mluvit jen o těch nejzajímavějších…

Jirka Vackář

Jiří Vackář (28) začal v šestnácti organizovat pro svoje skautské i neskautské kamarády čundry po zajímavých místech Čech, brzy navázaly roverské puťáky na Slovensku a vzápětí výpravy do balkánských hor, kde prošel mnoho rumunských a bulharských pohoří. Později začal cestovat i jako průvodce outdoorové cestovní kanceláře. V poslední době jej na zajímavá místa přivádí i práce seismologa.

Napříč Uruguayí, napříč třemi světy

14:30—15:30 — Petra Dokládalová
Zobrazit anotaci ↓

Uruguay je země, která na první pohled turistu nenaláká. Cestovatelé, kteří si koupí letenku směr jih Jižní Ameriky chtějí poznat Patagonii, podívat se na Iguaçú a strávit co nejvíce času na Brazilských plážích. Mě taky do Uruguaye nenalákala cestovní… agentura. Tuhle destinaci jsem si vybrala sama na základě tématu výzkumu mojí dizertační práce. Objevila jsem tři naprosto odlišné světy. Prvních šest měsíců jsem strávila v Montevideu na univerzitě, procestovala jsem jižní část Uruguaye včetně nádherných pláží astrávila tři týdny ve vnitrozemí, které spadá geograficky do části pod Río Negro, což je část spadající pod historický vliv Buenos Aires. Na další čtyři měsíce jsem se přesunula do terénu k severní hranici s Brazílií do provinčního města Rivera, odkud jsem konala výjezdy do venkovských osad za účelem natáčení materiálu pro dizertační práci. V těchto končinách jsem poznala úplně jinou tvář Uruguaye, regiony nad řekou Río Negro, které spadají pod historický vliv Brazílie. Uruguay je země plná kontrastů, rozlehlých pamp a mate, dobrého masa a vína, tanga a candombé.

Petra Dokládalová

Zkoumám portugalský dialekt, který se vyskytuje na uruguaysko-brazilské hranici. Zpívám portugalsky bossa novu, španělsky flamenco a pouliční rumba styl, a chystám argentinské tango a portugalské fado (to je v tak velkém nedohlednu, že tam nikdo nedohlédne), a děťátko se jmenuje Juraj a je mu 13 měsíců momentálně.

Cesta kolem světa aneb Nejen prstem po mapě

15:30—16:30 — Ančee Martinková
Zobrazit anotaci ↓

5 zemí → 4 týdny → 3 kontinenty → 2 drahé přítelkyně →1 velký zážitek ve 30 dnech.

Ančee Martinková

Jsem vrchní nástěnkářkou v úspěšném a dynamicky se rozvíjejícím retailovém řetězci. Ve volných chvílích mezi péčí o nástěnku a kontrolou banánů fušuju kreativně markeťáckým způsobem do HR. A asi mi to i docela jde (šušká se to).

Stopem po Francii

16:30—17:30 — Katka Márová, Honza Kryšpín
Zobrazit anotaci ↓

Po loňské ospalé dovolené v Tunisku na pláži jsme se rozhodli letos podniknout něco dobrodružnějšího. Měli jsme dostatek času, ale omezenější rozpočet, a tak jsme se rozhodli zkusit stopovat. Původně jsme neměli žádný plán, ale nakonec jsme dva dny před odjezdem vybrali Francii a zvolili za cíl Mont St. Michel. Zabalili jsme stan a věci na 1–3 týdny a vyrazili jsme. Naše maximální zkušenosti se stopem do té doby bylo pár kilometrové popojíždění po českých vesnicích. Navzdory tomu se nám podařilo udělat velký okruh po celé Francii za celkových 17 dní, během kterých jsme navštívili 16 měst, stopli 44 aut a ujeli přes 4250 kilometrů. Naše cesta vedla přes Strasbourg, Reims, Le Havre, Mont St. Michel, Bordeaux, Montpellier, Avignon a Lyon. Při návratu domů jsme navíc zvládli noční prohlídku CERNu ve švýcarské Ženevě.

Katka Márová

Katka studuje ekonomii na ČVUT a většinu svého volného času vyplňuje sportem. Ráda čte a hraje na klavír. Loňský zimní semestr strávila na Erasmu ve Vilniusu v Litvě. Spolu s Honzou za posledních 5 let navštívili již mnoho zemí, přičemž se zaměřovali především na evropská hlavní města. Katka doufá, že bude mít možnost žít delší dobu v zahraničí.

Honza Kryšpín

Honza studuje informatiku a souběžně se školou se věnuje codingu webových stránek. Rád by po škole praktikoval digitální nomádství.

Jižní Čínou do provincie Yunnan

17:30—18:30 — Honza Lehejček
Zobrazit anotaci ↓

Z Hong Kongu dlouhou a zajímavou cestou vlakem do provincie Yunnan, Soutěskou skákajícího tygra až do horských oblastí etnických Tibeťanů a zase zpět. Sezona psího masa zrovna již skončila, ale jiné dobroty čínské gastronomie k dispozici byly.

Honza Lehejček

Jan Lehejček vystudoval bakalářský obor Demografie se sociální geografií na Přírodovědecké fakultě UK. V současnosti studuje na stejné fakultě obor Globální migrační a rozvojová studia. Cestovatelská dobrodružství zažil mj. již například v Albánii, Turecku, Gruzii, Kazachstánu nebo při výstupu na Mt. Blanc.

10 měsíců na cestě kolem světa

18:30—19:30 — Žanda Panda
Zobrazit anotaci ↓

Trekování v Grad Canyonu, lovení piraní v Amazonii, stopování v Mexiku, jízda na střeše autobusu na Filipínách nebo stanování uprostřed Tokia. Nejen kvůli těmto zážitkům dala Žanda po dvou letech výpověď v reklamce, sbalila si s přítelem krosnu a nastavila nízký budget. Ve kterých zemích se cestovalo nejlépe?

Žanda Panda

Žila v Japonsku, Skotsku, Kanadě a na Zélandě a má procestovány skoro všechny kontinenty kromě Afriky a Antarktidy. Už sedm let píše cestovní blog.

Indie

19:30—20:30 — Honza Macháček
Zobrazit anotaci ↓

Letos mi to omylem nějak vyšlo tak, že cestuji po zemích, které začínají na písmeno „I“, a o jedné z nich Vám budu povídat. Bude to země, kde není problém potkat krávu na ulici, kde si můžete skočit do vegetariánského „mekáče“ a kde se dá ztratit z motorky, na které zrovna jedete. Ta země se jmenuje Indie – země, kde zážitky házíte lopatou.

Honza Macháček

Když zrovna někde nelítám, tak ve svém volném čase vymýšlím naivní projekty. Hledám lidem letenky, utápím peníze ve 3D tiskárně a k tomu píši blog o svých cestách, který je plný gramatických chyb.

Fotoreportáž z pomoci uprchlíkům na Balkáně

20:30—21:00 — Honza Kundrát
Zobrazit anotaci ↓

Jednoho dne jsem si znechucen obrázky s „vtipnými“ komentáři řekl, že je na čase vyrazit se na uprchlíky podívat vlastníma očima, abych se jednou před dětmi nemusel stydět. Do auta jsem naložil čtyři lidi, které jsem nikdy předtím neviděl, a vyjeli jsme na Balkán s humanitární pomocí. Když nebylo zrovna potřeba rozdávat pláštěnky či jinak pracovat, našel jsem si čas na trochu focení, a rád se podělím o to, co jsem na místě cítil, viděl a zažil – a také jak se to na mně podepsalo.

Honza Kundrát

Jan Kundrát (29) je programátor a fotograf. Ve volných chvílích jezdí na hory a zkouší zdolat doktorské studium na MFF UK.

od 21:30—Afterparty—prostor pro osobní popovídání se Zcestomítáky

Kino Dlabačov
Bělohorská 24, 169 01 Praha 6—Břevnov
Malovanka—tramvaj 22, 25 a 57/bus 143
50°5’8,237 “N, 14°22’45,709 “E
www.dlabacov.cz